celebs-networth.com

Manželka, Manžel, Rodina, Status, Wikipedia

5 novoročních předsevzetí, které tato maminka může dodržet

Rodičovství
  realistický nový rok's resolutions soubor404 / Shutterstock

soubor404 / Shutterstock

Srdcem jsem plánovač. Mám tendenci snít ve velkém a dávat si vysoké cíle. Novoroční předsevzetí nejsou výjimkou. Problém je v tom, že od té doby, co jsem se stala mámou, je zatraceně těžké přijít s předsevzetími, která dokážu dodržet. Děti mají tendenci rozdrtit jakýkoli dobře promyšlený plán na kousíček.

Nedávno jsem našla seznam předsevzetí, která jsem si dala jako zbrusu novopečená maminka, když byl mému prvnímu synovi skoro rok. Moje předsevzetí zahrnovala: „Jezte více celistvých, nezpracovaných potravin a krmte jimi dítě.“ A tady je další perla: „Narovnejte dětem hračky dvakrát denně, jednou po obědě a jednou před spaním.“

Ummm, dokážete si představit, jak to všechno dopadlo. Moje dítě, které bylo docela šťastné, že jako nemluvně pojídalo rozmačkaný hrášek, jen o pár měsíců později odmítlo vše, co nebylo v rodině bílého chleba. A brzy po jeho 1 Svatý narozeniny, začal chodit – a lézt – takže těch pár malých nepořádků, které každý den udělal, se proměnilo v 25 mini-sopek rozesetých po celém domě.

Teď, když jsem starší, moudřejší a realističtější máma, vím, že si nemám dělat předsevzetí, která budou tak snadno porušitelná. A uvědomuji si, že ve velkém schématu věcí na věcech jako dokonalá výživa a úhledné domy nezáleží tolik jako na spokojených maminkách a dětech.

Zde je tedy několik jednoduchých, realistických novoročních předsevzetí, která, myslím, dokážu dodržet a která všichni – zejména moje děti – schválí:

1. Smějte se více

Naučila jsem se, že neexistuje způsob, jak přežít rodičovství bez smyslu pro humor. Oh, jsou věci, které je třeba brát vážně. A jsou chvíle, kdy potřebujete plakat nebo křičet. Ale většinou je potřeba se tomu jen zasmát. Skutečnost, že se můj 3letý svlékne do plenky, jakmile vstoupíme do domu, a pak se odmítne obléknout o půl hodiny později, když potřebujeme jít znovu ven, je naprosto k vzteku. Ale zároveň je to tak směšné, až je to šíleně zábavné. Včera večer jsme vešli do babiččina domu a on se okamžitě svlékl a hodil košili, kalhoty a ponožky na její jídelní stůl. Chci říct, musíte se smát, že?

2. Hug More

'Obejmi své děti,' říkají všichni. No, fuj. Většina z nás nemůže mít dost mazlení. Ale ve shonu života je těžké dostat se na úroveň svého dítěte a jít jen na obrovské medvědí objetí. Letos na podzim jsem si všiml, že moje osmileté dítě se vzdaluje. Přišel domů ze školy, hrál si svých 30 minut videohry a pak zmizel v knize nebo domácím úkolu. Když jsem ho požádal, aby přišel na večeři, neodpověděl. Když jsem zvýšil hlas, věnoval mi páchnoucí oči. Uvědomil jsem si, že na něj křičím rozkazy z druhé strany domu. Začal jsem tedy přicházet do pokoje, ve kterém byl, seděl jsem na gauči a ovinul ho kolem ramen, zatímco jsem na něj mluvil. Udělalo to obrovský rozdíl. Zapomněl jsem na sílu doteku, mazlení a spojení. Potřebují to všechny děti, i ty velké.

3. Soudce Méně

Stále slyšíme o „válkách maminek“ a o tom, jak moc se my matky navzájem soudíme. Ale myslím, že našimi největšími kritiky jsme my sami. Neustále se při tom přistihnu. zrovna včera, Uvědomil jsem si, že jsem se skoro týden nesprchoval . To byl pro mě rekord, ale než abych se tomu vysmíval (viz č. 1), začal mi v hlavě bzučet ten stupidní dialog kritiky: „Měl bys přestat dávat děti na první místo a starat se víc o sebe,“ a děti jsou čistší než vy!' a 'Vsadím se, že si matky při vyzvednutí všimnou tvých mastných vlasů' a 'Myslím, že právě stárneš a ochabuješ, takže ten rozcuchaný vzhled prostě jde s tím územím.' Proč bych se prostě nesmál, nevzpomněl si, jaký to byl šílený týden, a pak se prostě nedostal do té zatracené sprchy? My mámy si musíme ubrat spoustu volnosti navíc. Všichni děláme maximum s tím, co máme. Nemůžeme to všichni zastavit negativními myšlenkami a sebekritikou?

4. Snižte očekávání a přijměte chaos

Nedávno jsem se rozhodl, že pondělky jsou vždycky na hovno. Moje děti jsou otřeseny ranním shonem a dlouhým dnem, který je před nimi. Jsou výstřední a já také. Takže v pondělí neočekávám, že budou perfektní. moc plánů si nedělám. Nevařím gurmánské jídlo. Neočekávám, že budu dělat své nejenergičtější a nejpromyšlenější rodičovství. Jen se snažím přežít den živý. Jakmile jsem nastavil laťku tak nízko, všiml jsem si, že pondělky byly najednou jednodušší a méně stresující. Rodičovství je o očekávání, že? Pokud očekáváte, že vaše dítě bude spát celou noc o X měsíců (zejména pokud to udělalo dítě vašeho nejlepšího přítele), propadnete panice, když vaše koule roztomilosti bude po dalších šest měsíců stále vzhůru každé dvě hodiny (mluvím ze zkušenosti – povzdech). Totéž platí pro každý milník a očekávání, které máte. Očekávejte, že vaše děti budou dělat věci po svém, ve svém vlastním čase, a očekávejte, že život bude trochu bláznivý, dokud nebudou mnohem starší (někdy před vysokou školou by bylo úžasné).

5. Udělejte ze sebeobsluhy prioritu

Stejně jako u mnoha maminek se můj svět točí kolem mých dětí. Mám pocit, že každá minuta mého dne je nějakým způsobem věnována jejich péči. Do jisté míry by to tak mělo být, když jsou mladí. Ale pokud se nepostarám i o sebe, jsem pro ostatní k ničemu. Není to jen o věcech, jako je pokusit se vejít do sprchy více než jednou týdně (ale, chlapče, opravdu bych neměl čekat tak dlouho!). Pro nás maminky je opravdu důležité, abychom si udělali čas na něco, co je zcela pro nás a my sami – něco, co nám připomíná, kým v jádru jsme, kým jsme byli, než nám stáli malí lidé u nohou 24 hodin denně. Pro mě to znamená, že se párkrát týdně vejdu do běhu. Ne, ne běh s běžeckým kočárkem a potrhlým batoletem, ale běh sám, sluchátka mi řvou hudbu, nohy buší na chodník, srdce mi buší z hrudi a všechny ty úžasné endorfiny mě zaplavují od hlavy až k patě. Neočekávám, že budu běhat každý den, ale mým cílem pro nový rok jsou tři běhy týdně, i když to znamená brzké probuzení nebo – zadýchat se! – dát manželovi na starost večeři, když vytáhnu dveře.

Nebude to dokonalé: Rodičovství – a vůbec život – je jen zřídka. Ale myslím, že to jsou některá realistická novoroční předsevzetí, která můžu dodržet. A když ne, můžu si dát alespoň za cíl sprchovat se častěji než jednou týdně, ne?! Tady je naděje.

Sdílej Se Svými Přáteli: